O únikové místnosti
Znát lepší místo k odpočinku než lesní chatku, která nemá daleko žádné sousedy? Takové místo může svým obyvatelům nabídnout úplný klid od rušné civilizace.
Jason a Emily Rushovi postavili přesně takovou chatku a trávili v ní každou volnou chvíli se svými třemi syny. Z ráje se však v jediném okamžiku stalo hrozivé místo, když nejmladší John objevil svého bratra Davida brutálně zavražděného v nedaleké stodole.
Když o rok později „objevil“ nejstaršího Patricka v kaluži krve, Jason a Emily si uvědomili, že John ve stodole nebyl omylem. Matčiny prosby o milost, které byly namířeny na Johna svírajícího se kdesi v záchvatech sekačkovou sekerou, byly poslední zprávou, kterou stačila na tomto světě vyřknout.
Na těžkém rozcestí se otec Jason rozhodl Johna přikrýt a nehlásit celé události. Alespoň tak to John popsal svému terapeutovi v nápravnem zařízení, kam se dostal poté, co kromě jeho rodiny začali v lese mizet i obyvatelé okolních sídel a náhodní kolemjdoucí. Podle soudu měl zbytek života strávit v tomto zařízení kvůli zjištěné duševní poruše.
Policii trvalo celý měsíc, než poskládala a identifikovala ostatky terapeuta a hlídače. Po sedmnácti letech relativně klidného pobytu v zařízení mohl John možná utéct nepozorovaně a bez násilí, ale, jak víte, starého psa novým kouskům nenaučíš. Asi nikoho nepřekvapí, že jeho první kroky vedly ke rodinné chatě, tj. dnes už jen chatě obývané starým otcem.
Recenze